HISTORIE VOZIDEL GAZ 2

GAZ64

GAZ64
Napadení Finska v letech 1939-40 ve vší nahotě ukázalo problémy těžkého terénu a kruté zimy. Generálové potřebovali, aby velitelé a rozvědka dostali jednoduchý a lehký terénní automobil. Měli první informace o americkém autu Bantam (Jeep). Generálmajor I. P. Tjagunov s podporou komisaře lehkého průmyslu v. A. Malyševa zadali GAZu a konstrukční kanceláři NATI úkol, aby připravila jednoduchý vojenský automobil-tahač s pohonem 4x4, otevřenou karosérií, krátkým rozvorem, nosností 400 kg a minimální životností5000 pracovních hodin. Rozchod kol a délka se musela rovnat bantamu. Podvozek GAZ 61-40 nebyl vhodný. Z GAZ 61-xx upotřebili rozvodovku, kardany, řízení, brzdy a kola. Čtyřválec, spojka, "nákladní" 4-stupňová převodovka a hlavní převod pocházely z GAZ MM. U náprav GAZ 61 zkrátili rozchod, což se ve výrobě, ale zejména v provozu, ukázalo být velkou chybou. (Auto se nevešlo do hlubokých kolejí vyjetých širšími náklaďáky, mělo špatnou stabilitu při jízdě po vrstevnici. Sklon 17° se jevil ,jako nebezpečný"). Nájezdový úhel 75° byl nutný pro zdolání zídky výšky 50 cm. 2ebřinový rám byl nový, přední náprava měla 4 čtvrteliptická pera a 4 hydraulické tlumiče. Projekt GAZ 64-416 byl zahájen 3. února 1941 a první vzorek se vydal na zkušební cestu 25. března 1941. Řídil jej Gračev. První sovětský "džíp", zvaný "Pigmej", byl na světě. Zdolal stoupání 38° (s přívěsem 800 kg do 20°), brod 80 cm, sníh výšky 40 cm. Podvozek, ač málo tuhý, se ukázal být skvělým. Problémem byly nosné díly rámu, listová pera, sedadla, brzdy, někdy nízká kvalita, vysoká spotřeba paliva a oleje. Největší potíž - úzký rozchod kol 1245 a 1278 mm odstranili koncem roku 1942 (GAZ 64) zvětšením na 1293 mm. Vada byla palčivější u spřízněného obrněnce GAZ 64-125. Díky problémům s náklonem a stabilitou Rudá armáda odebrala v roce 1942 pouze 67 GAZ 64-416 a 2486 obrněnců. GAZů 64 a 64-416 se vyrobilo celkem 686. Bylo jasné, že GAZ 64 i GAZ 64-125 potřebují modernizaci. Její plán odsouhlasili 26. září 1942.

GAZ 67 a GAZ 67B

GAZ67 Modernizovaný vůz dostal širší rozchod (1446 mm, později 1449 mm), blatníky, stupátka a zadní listová péra přestěhovali vně rámu nad poloosy, což umožnilo zvýšit světlou výšku. Zesílili podvozek a odstranili zadní stabilizátor. Auto bylo delší a širší. Boční náklon byl 25° a průchodnost zablácenými koryty se zvýšila na 45 cm. 4-válec SV 3285 cm3 (54 k @ 2800) s kompresním poměrem 4,6: 1, (benzín s oktanovým číslem 55 až 60), měl zvýšený výkon. Rozvor měřil, stejně jako u GAZu 64, 2100 mm, délka 3350 mm (3305 mm), šířka 1685 mm (1535 mm) a výška 1700 mm. Hlavním konstruktérem auta byl inženýr Vasserman. První 3 zkušební automobily GAZ 67 splnily armádou požadované zkoušky v dubnu roku 1943 a už 13. září se rozeběhla sériová výroba. (Poznámka: některé prameny uvádějí konstrukci již v roce 1942). Do konce roku 1945 vyrobili 6068 kusů GAZ 67. Válečná auta měla svařovanou mřížku chladiče z ocelových prutů, poválečná lisovanou z ocelových plechů. Jezdil na nekvalitní benzín, byl relativně spolehlivý a dobře se uplatnil za války i po ní. V říjnu 43 připravili prototyp GAZ 67-420 s uzavřenou dřevěnou karosérií, ale bylo rozhodnuto jej nevyrábět. Od ledna 1944 začali dodávat a zároveň zkoušet modernizovaný GAZ 678. Dostal přezdívku "Capajev". Existoval i týlový, jednodušší4x2. Relativní spolehlivosti auta protiřečila jeho nezkrotná žízeň. Ve složitém terénu si ,,řekl" až o 0,5 I benzínu na 1 km, měl poruchové a těžko opravitelné brzdy. Našel uplatnění v zemědělství jako automobil předsedů sovchozů. Některá auta byla exportována. GAZ 67B byl v roce 1950 ponejprv shozen z letadla Tu-2, o rok později jej takto dopravili k pólu, kde pomáhal při budování polární stanice SP-2. V roce 1950 vyjel odlehčený GAZ 67B na horu Elbrus k "Táboru jedenácti". Podvozek auta byl základem plovoucích automobilů NAMI-011, které po úpravách vyráběli jako GAZ-Oll. V roce 1948 sice Vasserman připravil modernizaci, ale k tomu nedošlo. Chystal se nástupce - GAZ 69. Za ID let vzniklo 92 843 kusů GAZ 67 a 67B. Poslední se narodil v září 1953. Pro Rudou armádu a její spojence bylo do konce roku 1953 vyrobeno 62 843 kusů. Šasi sloužila obrněným BA-64B.
12.10.2006 19:35:36
ja.murtinger
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one